Ohře – klenot západních Čech

Řeka pramení v Bavorsku v přírodní rezervaci Smrčiny. Je to čtvrtá nejdelší řeka na našem území. Její délka je 316 km, z toho 244,55 km protéká Českou republikou. Do republiky vstupuje poblíž hraničního přechodu Pomezí nad Ohří a ihned za hranicemi vtéká do nádrže Skalka.  

Nevyhýbá se ani historické části města Cheb a chebskou pánví pokračuje v meandrech do Kynšperka nad Ohří. Dále obtéká hrad Loket, ze kterého je opravdu nádherný výhled na řeku. Odtud vtéká do chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Údolí, které je asi osm kilometrů dlouhé, bylo vytvořenou touto řekou.
silnice u řeky

Na levém břehu z vysokých žulových stěn vznikly mohutné jehlany a skalní pilíře díky dešťovým a větrným erozím. Lázeňští hosté v první polovině 19. století toto místo milovali.

Ale pokud vás více láká cyklistika, je možné pozorovat řeku  https://www.abeso.cz/ohre—klenot-zapadnich-cech ze sedla vašeho kola.

Vzhledem k tomu, že železniční trať vede podél řeky, je možné kdykoli z kola sesednout a nechat se chvíli vézt. Nebo se jím můžete vrátit do místa, odkud jste vyjeli.

U Nebanic si všimněte zbytku původního meandru. Na rozcestí stezky se silnicí na Chotíkov můžete odbočit ke kyselce Anita. Od 19. století byl pramen stáčen a prodáván jako Šumivý nápoj Mirelka.  V roce 1959 byl proveden rozbor vody a Balneologický ústav zkonstatoval, že pramen Anita patří mezi nejchutnější kyselky v Čechách.

Největšího zásahu se ovšem řeka dočkala u elektrárny Tisová, kde byla zregulována v úzkém korytu kvůli stavbě tepelné elektrárny.

Mezi Karlovými Vary a Královským Poříčím se nachází nejkrásnější část. Ohře se prodrala Slavkovským lesem a vytvořila hluboký kaňon. Úsek Starého sedla je chráněn jako přírodní památka Údolí Ohře. Najdete zde unikátní pseudokrasové dutiny a závrty. Můžete nakouknout zhruba do dvacítky jeskyň, z nichž největší je Cikánka, která se chlubí nalezištěm zkamenělých třetihorních rostlin.
les u řeky

Podíváte-li se na pravý břeh nad řekou, najdete silně zvětralý skalní trůn, nazývaný Kazatelna. Je to jakési sedadlo se schůdky vytesané do skály. Prý to kdysi bývalo dávné kultovní místo, kde bylo uctíváno božstvo Ohře.

Výlet můžete zakončit ve Svatošských skalách. Skalní skupina, která připomíná zkamenělý svatební průvod, inspirovala mnohé umělce. Jmenujme například Johan Wolfgang Goethe, Vilém Mrštík, bratři Grimmové, či Theodor Körner.

Můžete se podívat na pozůstatky staré důlní činnosti. Je zde několik vyhloubených štol a struskových hald. Historie zdejší těžby spadá až do raného středověku. Důkazem je například štola Benátčanů, nazvaná dle italských prospektorů, kteří na Karlovarsku intenzivně hledali naleziště drahých kovů, sklářských surovin a minerálů. Štola je součástí naučné stezky.

Lze se sem dostat pěšky, na kole, nebo po vodě. Pokud jste se vydali autem, na okraji Doubí využijte odstavné parkoviště. 

Jestli patříte mezi milovníky horolezectví, můžete se zde vyřádit.

Ohře – klenot západních Čech
Ohodnoťte příspěvek