Čechy jako odbytiště nekvalitního zboží
Potraviny, pokud tedy nejste soběstační, co se týká pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat, jsou nutností, jíst prostě musíme. Ale jak je to opravdu s kvalitou nakupovaného zboží určeného k jídlu především ve srovnání s našimi západními sousedy? A proč jsme tak často a opakovaně označováni právě my jako popelnice Evropy. Bohužel, i přes růst cen jsou potraviny stále horší a horší.
Jak uvádí statistiky, ten, kdo má možnost srovnání kvality s potravinami nakoupenými např. v Rakousku nebo Německu, s těmi u nás, udělá jednoznačný závěr, a to ten, že ty z venku jsou prostě lepší, kvalitnější. Pro nás je rozhodující cena a tím je možná dána i horší kvalita, ale bohužel, to co je dražší zákonitě nemusí značit kvalitu a naopak. Problém je také s dovozem potravin z nedalekého Polska, jejich cena je nízká a tím příjemná našim peněženkám, ale bohužel tomu odpovídá i kvalita. Každou chvíli se můžeme dočíst, že prodej některého z dovezených výrobků byl zastaven právě díky jeho neodpovídajícím normám.
Velkou pozornost má také čerstvost zeleniny a ovoce, masa a mléčných výrobků. Diskutovaným problémem je obsah masa v uzeninách, který je někdy opravdu žalostný. Pokud vedle sebe seřadíte českou italskou šunku a k ní tu pravou, nebo to samé uděláte s pravým holandským sýrem nebo francouzským vínem, pak ochutnáte, určitě budete nemile překvapeni. Kdo by nechtěl jíst jen to kvalitní, ale bohužel, jsme omezeni našimi financemi, už tak je měsíční částka vynakládaná na jídlo dost velkou zátěží pro rodinný rozpočet, a to hlavně tma, kde je rodina početnější, a tak ať chceme nebo ne, saháme po potravinách levnějších nebo těch, na které je v tom či onom řetězci zrovna akce.
A tak se dostáváme do tzv. začarovaného kruhu. Ono až budete mít za to či ono povolání v Čechách takový plat jako má ten, co dělá stejnou práci např. v sousedním Německu, tak si budete moci bez problémů dovolit utratit větší částku i za jídlo, tedy to kvalitní.